Pohádka o myši a sýru

Žila byla jedna myší rodinka a ta si vyhlédla lidský dům na jedné lukrativní adrese. Obyvatelé domu samozřejmě nebyli z nových nájemníků, co jim hloubí chodbičky v tatrankách, nadšeni. Před myší díru nainstalovali pastičku a do ní vložili chutně vypadající kousek sýra ve snaze nezvané hosty lapit.

Mamka-myš řekla myši-dceři: "Ne aby tě napadlo jít zblajznout ten sýr, to je past, kterou lidé nastražili. Jen by ses přiblížila k sýru, past by sklapla a já bych ti musela šetřit drobty na funus."

Myš-dcera řekla: "Ti lidé jsou ale hloupí, takhle okatě nám nastražují pasti, když my o nich víme. A to si říkají pánové tvorstva," zasmála se malá myš.

Čas běžel a myš-dcera si prohlížela past a pomyslila si: ´Hmm, to je ale voňavý sýr, takový jsem dlouho svým čenichem necítila. Zoubky se mi vrtí při pomyšlení na ten sýr.´ Čas běžel dál a myš stále pozorovala sýr a přemýšlela, jak by se ho mohla zmocnit. Ta past se jí nezdála po čase až tak nebezpečná. Možná je už stará a kdo ví, jestli vůbec funguje. A chytrá myš by přece mohla ten kus sýra získat, aniž by past sklapla svůj smrtelný nástroj. A tak začala pomaloučku polehoučku obcházet kolem pastičky a přibližovala se blíž a blíž. Prohlížela se ji ze všech stran. Sýr tuze voněl. Byl již sice po čase lehce okoralý, ale na chuť by to nemělo valný vliv.

Po nějaké době se myš přiblížila až k sýru. Přivoněla, olízla a rychle utekla. ´Hmm, mňam, to bylo pošušnáníčko,´ řekla si v duchu myš. Past se ani nehnula a myš nabyla nového sebevědomí. Sama v sobě uvažovala, jestli to není jen nefunkční cetka. Přiblížila se opět k sýru a trošku ochutnala. Zase nic. Past nereagovala. Myš se odhodlala v té chvíli k akci! Vkročila do pasti a žaludek se jí tetelil při pomyšlení na lákavý kus aidamu z Alberta.

PRÁSK! Past sklapla. A bylo po myši.

V týž pozici jsme i my (jako myši) vůči nástrahám zlého ducha. I my víme, že hřích je taková past, která sice ukrývá lákavé jádro, ale zároveň nám může přivodit ztrátu svobody a možná i naší duše. I my si občas připadáme falešně silní, jako ta myš. Opustí nás síla rozumu a my vkročíme do zřejmé pasti. Ta past s voňavým sýrem nás provází celý život. Kolikrát se necháme chytit? Kolikrát odoláme?

     (přepis příběhu, který jsem dnes slyšel v kázání, snad jsem na nic nezapomněl:)